Pravěký vývoj lidstva

18. března 2007 v 13:33 | Admid křupí |  Historie/Dějepis
Období přisvojovacího hospodářství - lidé jsou závislí na přírodě ( sběr plodin a lov zvířat , neschopnost se podílet na výrobě potravin - neexistovalo zemědělství ).
Vývoj člověka - člověk má společné předchůdce jako lidoopi, asi před 14 mil. lety př. n.l. se začala oddělovat čeleď Hominidae, začíná hominizace ( polidšťování ) - napřimování postavy a chůze po zadních končet. , vývoj ruky jako orgánu práce, ústup zvířecího vzezření obličeje ( vytváření brady a čela ), růst objemu mozku a tím klenutí lebky, vznik řeči.

Vývoj nejbližších předchůdců člověka - Ramapithecus ( 14 - 10 mil. př.n.l. ) - 1 metr vysoký, pohyb zčásti po dvou, vegetarián, příležitostně používal nástroje - Indie, Afrika , Čína, Evropa.
Australopithecus africanus ( 5 - 1 mil. př.n.l. ) - člověk jižní, 120 cm vysoký, téměř vzpřímený, pohyb po dvou, schopnost používat jednoduchých nástrojů - větev, kámen. Stavbou kostry připomínal člověka, ale mozek neměl ani poloviční, už žere maso. Afrika.

Homo habilis ( 3 mil př.n.l - 1 mil. př n l ) - první člověk, člověk zručný - 125 cm vysoký, dokonale vzpřímený, nápadně větší mozkovna, zdokonalení stavby ruky, vyklenuté chodidlo, vědomé používání a zhotovování nástrojů, artikulované zvuky. Afrika - Tanzánie.

Homo erectus ( 1 mil. př.n.l. - 250 000 př.n.l ) - člověk vzpřímený, 160 cm vysoký, větší obsah mozkovny, hrubě opracované kamenné nástroje, znalost ohně. Východní Afrika, Sumatra, Čína, Německo a Maďarsko.

Homo sapiens ( 400 000 př.nl. ) - člověk rozumný, vysoká pracovní schopnost - nástroje z pazourku nebo křemene, uměl rozdělat oheň, rychlý duševní vývoj. Naleziště - Německo ( Steinheim, ml. typ v Neanderthalu - 100 000 př.n.l. - Homo sapiens Neanderthalensis, Francie, Asie, Štramberk, Moravský kras.

Homo sapiens sapiens ( 40 000 př.n.l. ) - člověk současný, dnešního typu, až 180 cm vysoký, vyklenuté čelo, brada vysunutá dopředu, zdatný lovec, pěstní klín, poměrně souvislá řeč, počátky prvního umění. Francie - Cro Magnon, Věstonice, Mikulov.

Paleolit ( palaios - starý, lithos - kámen ) -starší dobá kamenná.
starší paleolit ( 3 mil. př.n.l. - 250 000 př.n.l. )
střední paleolit ( 250 000 př.n.l. - 40 000 př.n.l. )
mladší paleolit ( 40 000 př.n.l. - 10 000 př.n.l. )

Starší paleolit - Australopithecus - pouze v Africe - sběr plodin, Homo erectus - podstatně rozšířenější - Evropa, byl i u nás,začal používat pěstní klín, primitivní obydlí ( pod převisy skal, ve vchodech do jeskyně, později chatrče z větví ).
Střední paleolit - Neanderthalensis - nepatří do vývojové větve člověka, byl specializován na dobu ledovou a nebyl schopen dalšího vývoje, znal oheň, byl schopen zabíjet na dálku ( oštěp ), měl řeč - ale nebyl schopen vyjádřit všechny své pocity. Gánovce na Slovensku. Začíná také pohřbívat mrtvé - jisté náboženské představy.
Mladší paleolit - Homo sapiens sapiens - u nás velké nálezy na jižní Moravě,, uměl vyrábět nástroje z kamene, vzácně luk a šípy.Vzniká nejstarší lidské umění - asi 35 000 př.n.l. - malby a rytiny ve skalách - zvěř ( Altamira ve Španělsku ). Období matriarchátu - matri ( žena ) a archo ( vláda ) - žena byla chápána jako udržovatelka rodu. Existovala přirozená dělba práce mezi mužem a ženou. Muži se věnovali lovu a ženy sběru plodin, přípravě potravy.

Mezolit ( 10 000 př.n.l. - 7 000 př.n.l., mesos - střední doba kamenná) -na konci ml. paleolitu došlo k oteplení, konec doby ledové - změna krajiny,místo severské tundry převládá lesnatá krajina - vymírají velká severská zvířata a objevují se dnešní - jelen, zajíc apod. Nová zvířata byla rychlejší a je z nich méně masa - rozšíření luku, rozšiřuje se rybolov. Objevují se první složené (kombinované ) nástroje - kamenné hroty zasazené do dřeva. Ochočování zvěře - lov mláďat a následná domestikace ( pes, koza, vepř ). Závěrečná fáze přisvojovacího hospodářství.

Neolit ( 7 000 př.n.l. - 5 200 př.n.l., neos - nový, mladší doba kamenná ) - období výrobního ( produktivního ) hospodářství -vlastní produktivní účast na tvorbě životních potřeb ( zemědělství, pastevectví ) - postupný proces, ale nakonec je už lov jen doplňující. Došlo k přechodu od lovu a sběru k zemědělství a pastevectví - neolitická revoluce, 1. společenská dělba práce.

Neolit byl v různých oblastech v různou dobu - nejdříve koncem 9. tisíc. př.n.l. v oblasti Iránu, Iráku, Izraele a Sýrie. 8 tisíc. př.n.l. - Dálný východ, Evropa až konec 6. tisíc. př.n.l. Nástroje - kamenné nástroje ( sekera, srpy ), orací nářadí - hák ( rádlo ) - využití tažné síly zvířete. Hrnčířství - k uskladnění zrní, mléka, vody. Lidé se sdružovali v rodových svazech - kmeny, společná práce, majetek a rovnost, stále trvá matriarchát.
Obydlí - ze sušených hliněných hrud ( cihly ) pro velkorodiny s ohništěm - lepší obživa, nárust počtu lidí - hledání nové půdy, docházelo ke žďáření - vypalování lesů nebo přesuny po vyčerpání půdy, začaly vznikat první vesnice - tzv. neolitické sídliště - osady vesnického typu, nejdéle pobyli na jednom místě asi 14 let - půda nebyla úrodná, ale po čase se opět vraceli.

Umění - neolitické kultury - lid s keramikou volutovou ( lineární ) - ryté spirálové ozdoby ( u nás bylany u Kutné Hory ) - od konce 6. tisíc.př.n.l. až 5 tisíc.př.n.l. , u nás to byli první zemědělci. Dále lid s keramikou vypíchanou, která navazuje na lineární keramiku, místo čar dělají vpichy ( od konce 5.tisíc.př.n.l. - 4.tisíc. př.n.l. , Praha - Šárka). Lid s keramikou lengyelskou - ( lendělskou ) - tzv. malovanou, u nás v průběhu 4. tisíc. př.n.l.

Eneolit ( v Evropě 5 200 př.n.l. - 3 500 př.n.l. ) - pozdní doba kamenná, u nás asi od pol. 4. tisíc. př.n.l., stále převaha kamenných nástrojů. Dochází k oddělení kmenů na pastevecké a pěstující rostliny - kmeny jsou tak schopny více vyprodukovat, dochází ke směně, a ten kmen, který je chudý, vyvolává konflikty a války - vzrůstá význam muže jako válečníka - patriarchát.

pestrost kultur - kultura nálevkovitých pohárů - 4. tisíc. př.n.l. ( od Nizozemí až po Ukrajinu ) - nálevkovitě se rozvírající hrdla pohárů, orba hákem, počátky metalurgie.
kultura kanelované keramiky - 4. tisíc. př.nl. ( na Moravě, Slovensko, Rakousko )- hl. zdobný prvek - kanelura
( žlábkování ),pohřby a diferenciace společnosti, znalost vozu.
kultura šňůrové keramiky - 3. tisíc. př.n.l. - z vých Evropy indoevropské kmeny, na hrdle nádob otiskli kroucenou šňůrku. kultura zvoncových pohárů - 3. tisíc. př.n.l. - kultura bojovných kočovných lukostřelců, nádoby vypadaly jako obrácené zvony bývaly červené s bílým dekorem, bohatě zdobené.

Doba bronzová ( pro střední Evropu 1900 - 700 př.n.l. ) - v Mezopotámii už kolem roku 3500 př.n.l., objev bronzu znamenal ulehčení a zrychlení práce, plně začal fungovat směnný obchod. Hlavním zdrojem obživy bylo stále zemědělství, rozšíření chovu dobytka, úprava a konzervace potravin. Pokrok v metalurgii - dosud zpracování kovů za studena - tavení pomocí dřevěného uhlí.
Došlo k specializaci - oddělení řemesel od zemědělství - 2. společenská dělba práce ( samostatné zaměstnání některých jedinců ). Ve společnosti došlo k sociální diferenciaci - rozdělení obyvatel podle majetku, lze to poznat podle hrobů, opevněná sídliště fungují jako správní a výrobní centra, ve střední Evropě nedošlo ještě k vytvoření státu.

Straší doba bronzová ( 1900 - 1500 př.n.l. ) - vyspělá kultura únětická 1800 - 1500 př.nl. - od Německa na Slovensko, rozvinuté zemědělství, jemně propracované šperky, tkaní látek, perfektně vypracovaná keramika.

Střední doba bronzová ( 1500 - 1200 př.n.l. ) - mohylová kultura 1500 - 1000 př.n.l. ( převážně pastevci z východu ), pohřbívali pod navršené mohyly - hroby kostrové i žárové, nové zbraně - dlouhé bronzové meče.

Mladší doba bronzová ( 1200 - 700 př.n.l. ) - kultura popelnicových polí ( od Německa po Ukrajinu ), převážně zemědělci, většinou žárové pohřbívání, popel uložen do keramických nádob, velké opevněné osady s funkcí obrannou, vládla rodová aristokracie s velkým majetkem a politickou mocí, používali přilby a pancíře. POLYTEISMUS ( zbožňování někt. přírod. jevů ) - oběti zvířat i lidí ( doklady rituálního kanibalismu ). Byli dvě skupiny - SV Čech - Lužická popel. pole a střed a JZ - Podunajská popel. pole.

Doba železná - asi od 1500 př.nl. v oblasti Malé Asie, do střední Evropy se dostává kolem roku 700 př.nl. ( Skytské kmeny ).

Starší doba železná ( 700 - 400 př.n.l. ) - Významné středisko starší doby železné leželo v hornorakouském Hallstattu. Bohaté nálezy pocházející z velkého pohřebiště svědčí o zámožnosti obyvatel, kteří se zabývali zejména těžbou soli v tamějších dolech. Podle tohoto naleziště bývá starší doba železná ve střední Evropě označována jako halštatské období. Zvláště cenné památky starší doby železné jsou nalézány u nás ve středních a severozápadních Čechách. Komorové hroby, v nichž nechyběly ani části vozů a koňské postroje, svědčí o prohlubujících se majetkových a společenských rozdílech. Z počátku bylo bronzové nářadí, hutnictví železa až v pozdější době, konstrukce 4 kolových vozů tažených dobytkem, růst majetkových rozdílů - velmoži. Kultura slezskoplatěnická - východní Čechy a severní Morava.
Bylanská kultura - bohaté knížecí hroby - na přelomu 6 a 5.stol.př.n.l. - pustošivé nájezdy Skytů.

Mladší doba železná ( 400 - přelom letopočtu ) - laténská ( keltská vojenská základna La Téne v jihozápadním Švýcarsku ), železo se stává běžným artiklem, nejen zbraně ale i různá nářadí, typické pro danou dobu je pronikání Keltů ( z přelidněných oblastí ). U nás žilo několik keltských kmenů - Bójové ( lat. Bohemia ), na Moravě Volkové ( Tektoságové ), na Slovensku ( Kotinové ). Opevněná centra Keltů - oppida ( 170 - 270 ha ) - pro několik tisíc obyvatel, vstupní brány, zásobování vodou, síť ulic - Stradonice u Berouna, Závist u Prahy, Staré Hradisko u Prostějova, Třísov. Keltové razili i mince - Duhovka a Biatec. Dokonce měli i pilu, ale se zánikem jejich kultury byla ztracena a znovuobjevena až v gotice. Používají hrnčířský kruh.
Keltové byli na přelomu letopočtu odsud vytlačeni z JV - Dákové ( dnes Rumunsko ), J Římany a Z Germány.
Keltským dědictvím u nás jsou jména některých řek - Ohře,Labe a Jizera. Kultura keltského obyvatelstva přetrvala nejdéle v západní Evropě, ve Francii, v Belgii a zejména v Británii a Irsku. Keltové razili od 2. století př. Kristem zlaté a stříbrné mince ( duhovka a biatec ), které vycházely z antických ( helenistických ) vzorů. Hodně se jich našlo v Čechách, později i na Slovensku, hlavně v okolí Bratislavy.

Germáni - v Čechách Markomani a na Moravě Kvádové - stěhování v důsledku římské expanze a kvůli nepříznivým přírodním podmínkám - nedostatek potravin kvůli přelidnění. Převážně se věnovali zemědělství a pastevectví, orba jen dřevěným hákem, v umělecké dovednosti ovlivněni Kelty, znali mince , ale nerazili je. Žili ve vesnicích s poměrně malými příbytky ( 4 * 5 m ), hlíněné stěny, dřevěné trámy, společné bydlení s dobytkem ( oddělen jen dřevěnou příčkou ). Měli písmo o 24 znacích - RUNY - tajemné znaky s kouzelnou mocí a silou, nesloužilo k dorozumívání, ale k zaklínání, náboženským obřadům.
Markomanské války - 166 - 180 s Římany - pronikání Germánů až do severní Itálie, odraženi římskými vojsky v čele s Marcem Aureliem, římané začali budovat předsunuté opěrné stanice s vojenskými posádkami ( nápis na skále pod trenčínským hradem ).

375 - vpád Hunů, Germáni odcházejí z našeho území, Od severovýchodu, z území za karpatským obloukem, sem v postupných vlnách pronikají skupiny západních Slovanů. Kultura i společnost prvních Slovanů byla jednoduchá, rolnicko-pastevecká, vyznačená hl. chudými žárovými hroby s keramikou přažského typu.
Na obranu proti rozpínavosti Avarů se západní Slované počátkem 7. stol. spojili v kmenový svaz známý jako Sámova říše. Po jeho smrti se tato říše zřejmě rozpadla ( 623 - 658 ).
zdroj: www.referaty.cz
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama